znak-ukrajina.png

Akce 2016

Literární večer Tarase Malkovyče - prosinec 2016


Literární večer Viktorije Ameliny - listopad 2016

IMG_2790.jpg

Setkání s Olehem Šynkarenkem - říjen 2016

Oleh Šynkarenko
setkání s Olehem Šynkarenkem

Literární večer Petra Miďanky - říjen 2016

Petro Miďanka
Dne 7.10. 2016 v 18:00 se v pražské kavárně Lajka (U Akademie 11, Praha 7) sešlo různorodé publikum (včetně ukrajinistek z Brna a Bratislavy), aby si poslechlo známého ukrajinského básníka a esejistu Petra Miďanku. Kromě jiného básník představil novou knihu Kарпати на трьoх, obsahující jak jeho básně, tak i básně Vasyla Zelenčuka a Nazara Fedoraka. Kniha vyšla letos v nakladatelství Dyskursus a kromě jiného je příkladem velmi vydařeného grafického zpracování z dílny Bohdana Poliščuka. Kromě témat čistě básnických se Miďanka rozhovořil o známé zakarpatské Koločavě, spojené s Niklou Šuhajem, která přitahuje k návštěvě Čechy a tím Miďanku „zásobuje“ těmito českými „poutníky“. Řeč se rovněž stočila například i na výtvarného umělce rusínského původu – Andy Warhola, ale i na představitele zakarpatské malířské školy – Adalberta Erdélyiho. Petro Miďanka četl básně ze starších i novějších sbírek. K zakoupení byly dvě knihy překladů Miďankovy poezie do češtiny (Užhorodské kavárny, překlad Tomáš Vašut, vydala Ukrajinská iniciativa, 2004) a Marmorošská reneta (překlad Věra Lendělová, vydalo nakladatelství Větrné mlýny, 2015). Miďanka odjel odlehčen o všechny výtisky své nové sbírky. Oficiálním zakončením večer zdaleka neskončil, pokračoval neformálně do pozdních hodin v horních patrech kavárny.

Akci pořádala Ukrajinská iniciativa v ČR ve spolupráci s Českou asociací ukrajinistů

Svět knihy - květen 2016

Ukrajinská témata na Světě knihy 2016: Donbas, nekrokomunizmus, svaté porno a voluntarizmus

Další texty, fotografie apod. ke shlédnutí zde.

Konec první poloviny května v Praze již tradičně patřil knižnímu veletrhu a literárnímu festivalu Svět knihy Praha. Podobně jako loni, ani letos na veletrhu nechyběla ukrajinská expozice – ale také střídmý, leč poměrně pestrý doprovodný program. Na organizaci ukrajinské části veletrhu kromě České asociace ukrajinistů měly svůj podíl o. s. Ruta – vydavatel Ukrajinského žurnálu, Ukrajinská iniciativa v České republice a Sdružení Ukrajinek v ČR. Mezi partnery ukrajinských akcí bylo možné najít vydavatelství Fra, Knihovnu Václava Havla nebo na Ukrajině dobře uvedenou organizaci Člověk v tísni.
Ve čtvrtek 12. května 2016 v 17:00 pražská Knihovna Václava Havla přivítala doněckého novináře a blogera Denise Kazanského. Svou dlouholetou zkušenost s donbaskými oligarchy, mafiánskými bossy a státními funkcionáři, po desetiletí rozkládajícími region a tyjícími z nešťastných frustrovaných lidí, shrnul v knize Černá horečka: ilegální těžba černého uhlí na Donbase (2015). V knize přichází s tvrzením, že nebýt ilegální těžby, separatismus a proruské nálady by neměly šanci na Donbase zakořenit. Do Prahy přijel ze svého kyjevského exilu, kam se po započetí konfliktu musel z pochopitelných důvodů uchýlit. Debatu nazvanou Černá horečka a válka na Donbase moderovala Lenka Víchová a tlumočil Alexej Sevruk. Záznam se v brzké době objeví na webu Knihovny Václava Havla.
Přes dvě desítky milovníků současné poezie přivítalo mezi 17:30 – 18:30 v kavárně Fra mladého ukrajinského básníka, jenž se skrývá za pseudonymem Váno Krueger. Autor, který se českému čtenáři poprvé představil v časopise Plav (4/2015, Poetry in the UA), pracuje s komunistickými memy, o čemž svědčí již názvy jeho sbírek jako Berijův něžný úsměv (2010) nebo Poslední Leninův polibek (2015). Právě tuto knihu připravuje k vydání vydavatelství Fra v překladu Miroslava Tomka, který představil autora a moderoval debatu. Kruegerova tvorba má na ukrajinskou společnost údajně terapeutický účinek. Někdy prý šokuje svou otevřeností a tematizací věcí, o kterých raději tzv. slušná společnost pokrytecky mlčí. Přítomní hosté se spíše dobře bavili. Debatu tlumočil Alexej Sevruk. Večer uvedl Petr Borkovec. Záznam z debaty je k poslechnutí na webu Fra.
S detabuizací přišel také další host ukrajinské expozice, bloger, cestovatel a autor knihy Saint Porno Bohdan Lohvynenko. Saint Porno představuje autorovu knižní prvotinu a za necelý měsíc od vydání (duben 2016) se jí prý prodalo již několik tisíc kusů. Jedná se o beletrizovanou zpověď reálné ženy, která si vydělává na život jako pornoherečka. Kniha doslova otřásla ukrajinskou společností, jež je z velké části stále dost konzervativní, postsovětsky patriarchální, ve svých projevech často netolerantní a pokrytecky přehlížející některé méně příjemné jevy. Bohdan Lohvynenko si do Prahy odskočil ze svého polského turné a knihu zde představil v sobotu 14. května 2016 od 18:30 v suterénu Café Lajka. Prezentaci, které přihlíželo zhruba čtyři desítky hostů, moderovala Teťana Okopna a tlumočil Alexej Sevruk.
Samotná ukrajinská expozice, která se nacházela na Výstavišti ve stánku č. S104, se letos řídila prostou zásadou, že méně je někdy více. Knižní produkce nebylo tolik jako loni, byla nicméně precizněji vybraná a lépe zaměřená na případné zájemce z řad především odborné veřejnosti. Kromě knižních novinek tu bylo možné najít slovníky, graficky i obsahově vnadné encyklopedie Ukrajiny v anglickém jazyce nebo třeba tlusté barevné, na křídovém papíře vydané album, které mapovalo tvorbu ukrajinských výtvarníků z generace tzv. šedesátníků. Mezi beletrií byla i kniha Kaharlyk autora Oleha Šynkarenka, který přijel na veletrh, aby si tu našel překladatele a ideálně i vydavatele. Poměrně dobře byla zásobena rovněž českojazyčná část expozice: překlady z ukrajinštiny z dílen vydavatelství Argo, Fra, Kniha Zlín, Limina, Petr Štengl, Ruta, Větrné mlýny. Pořadatelé vydali k letošnímu Světu knihy informační leták Ukrajinská literatura v knižních překladech po roce 1989. Na veletrhu byla rovněž k dostání dvě českojazyčná čísla časopisu Ukrajinský žurnál, z nichž jedno – předposlední – pojmenované Boj o cizí duši, se věnovalo otázkám recepce ukrajinské problematiky v pracích předních světových intelektuálů (nejen) 20. století: Jerzy Giedroyc, Tomáš G. Masaryk, Adolf Černý, Karel Havlíček Borovský aj. Druhé, zatím poslední českojazyčné číslo UŽe s názvem Mlčí múzy? je věnováno ukrajinské literatuře v době po Majdanu, obsahuje jak překlady beletristických textů současných známých i méně známých autorů, tak sekundární literaturu k tématu a bylo připraveno ve spolupráci s Českou asociaci ukrajinistů.
Jistým zpestřením expozice se staly pohlednice a plakáty básnířky a výtvarnice Julije Stachivské, kterou bylo možné potkat na festivalu a nechat si od ní podepsat např. její poslední sbírku Verde (2015), nebo pohlednice z dílny vydavatelství Dobra lystivka (výtěžek z prodeje pravidelně odchází na potřeby postižených dětí).
Česká asociace ukrajinistů tímto děkuje všem účastníkům letošního Světu knihy: spolupořadatelům a partnerským institucím, autorkám a autorům, kteří poctili Prahu svou návštěvou, dobrovolnicím a dobrovolníkům, kteří se prostřídali na ukrajinském stánku, vydavatelstvím, které zapůjčily své knihy a které se nebojí vydávat ukrajinské autory, a také návštěvníkům a návštěvnicím ukrajinské expozice na veletrhu za jejich zájem a nelhostejnost.
Alexej Sevruk

Čtení povídky I. Drače v překladu Aleny Morávkové

Alena Morávková
5.května v 19 hod uspořádala Česká asociace ukrajinistů, Ústav východoevropských studií a Východní společnost na FF UK čtení povídky jednoho z předních ukrajinských básníků Ivana Drače a vůdčího představitele tzv. „šedesátníků“, nové vlny v ukrajinské literatuře 6O. let minulého století. Povídka je autobiografická, má název V království Jeho Psího Veličenstva a vypráví o přátelství autora a jeho psího kamaráda. Povídku přeložila z ukrajinštiny a přečetla Alena Morávková. Věnovala ji k autorovým osmdesátinám.

Literární večer - Teodozija Zarivna, Oleh Kocarev, Maksym Kidruk

T. Zarivná, M. Kidruk, O. Kocarev
V dubnu navštívili Českou republiku tři ukrajinští autoři Teodozija Zarivna, Oleh Kocarev a Maksym Kidruk. Pobývali na ukrajinistice v Brně (25.-26.4), Olomouci (26.-27.4) a Praze (27.-29.4).

Pražský literární večer se konal 28.4. ve večerních hodinách na FF UK. Každý z autorů byl představen v krátké prezentaci (Tereza Chlaňová představila básnířku, prozaičku a teatroložku Teodoziji Zarivnou, Michaela Mušinková cestovatele a spisovatele Maksyma Kidruka a Halyna Babak básníka Oleha Kocareva - prezentace ke stažení zde). Těžištěm vystoupení byla četba ukázek v českém překladu pražských a brněnských ukrajinistů, každý z autorů měl možnost promluvit o své tvorbě a zaměřit se na svá stěžejní témata. Vzhledem k výrazné odlišnosti spisovatelských osobností se hovor stáčel k různým otázkám, Teodozija Zarivna tak měla kromě jiného možnost promluvit o své práci šéfredaktorky literárního časopisu Kyjev, Oleh Kocarev kromě své poezie představil i antologii, kterou sestavil s Julií Stachivskou – Ukrajinská avantgardní poezie, Maksym Kidruk se zaměřil na své cestovatelské zážitky, ale zmíněn byl i jeho techno-thriller, první svého druhu na Ukrajině. Večer se nesl v živé atmosféře, autoři zodpovídali celou řadu různorodých dotazů. Akce neformálně pokračovala v nedaleké kavárně Montmartre.

Celou akci organizovalo oddělení ukrajinistiky Institutu slavistiky Filosofické fakulty Univerzity Masaryka v Brně, Ukrajinská iniciativa Jižní Moravy. Na organizaci pražského literárního večera se podílel Ústav východoevropských studií, Česká asociace ukrajinistů a Východoevropský klub. Poděkování patří i Konzulátu Ukrajiny v Brně a REGA & R spol. s r.o. za pomoc v řešení organizačních otázek, souvisejících s příjezdem hostů. Veliké díky patří Karolině Jurákové za tlumočení pražského večera.


Akram Ajlisli - Kamenné sny - prezentace českého překladu

Alexandra Stelibská
Česká asociace ukrajinistů vybočila ze svého úzce ukrajinistického zaměření a organizačně se podílela na „neukrajinistické“ akci. Ti, kdo se dne 11. 4. 2016 ocitli v Knihovně Václava Havla, měli možnost seznámit se s českým překladem knihy ázerbájdžánského autora Akrama Ajlisliho Kamenné sny. Večerem provázela překladatelka Alexandra Stelibská. Na úvod přečetl Jáchym Topol autorovo Slovo k českému čtenáři. Širší historický rámec mapující arménsko-ázerbájdžánské konflikty (které stojí v základu knihy) představil odborník na tuto problematiku doc. Emil Soulejmanov a uvedl tak posluchače do kontextu, v němž kniha přišla na svět a v němž se dočkala skandálně odmítavého přijetí. Právě o tomto „mimoliterárním“ příběhu knihy pohovořila Alexandra Stelibská, která své komentáře proložila úryvky z díla samotného. V závěru krátce promluvila o literárních kvalitách Kamenných snů Tereza Chlaňová.

Video ke shlédnutí zde (Knihovna Václava Havla - videa - Akram Ajlisli, I dnes hoří knihy na hranicích)

Prezentace knihy Dějiny Ukrajiny, přednáška prof. Jana Rychlíka

Prof. Jan Rychlík
Dne 5.4. 2016 uspořádal Východoevropský klub na FF UK prezentaci knihy Dějiny Ukrajiny (autoři: Pavel Robert Magocsi, Jan Rychlík, Bohdan Zylinskyj, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015) a přednášku pana profesora Jana Rychlíka.

S přednáškou, věnovanou dějinám Ukrajiny, vystoupil profesor Jan Rychlík, působící na Ústavu českých dějin FF UK. Nejprve popsal peripetie, provázející mnohaletý zrod nedávno vydané knihy a poté se věnoval dějinám Ukrajiny z hlediska různých národních historiografií. Zmínil těžkosti, vyplývající z toho, že území dnešní Ukrajiny bylo součástí různých států. Ukrajinští, ruští i polští historici proto viděli v různých obdobích ukrajinskou historii různýma očima. I to je jeden z důvodů, proč je tak důležité, že v edici Nakladatelství Lidové noviny vyšla kniha z pera českých odborníků. Po přednášce následovala bouřlivá diskuse, zabývající se mimo jiné i otázkami jazykovými.

Autor textu: Miroslav Tomek
Na přípravě akce se podílela i Česká asociace ukrajinistů.

Promítání dokumentárního filmu Čeští přátelé Kremlu, diskuse s autorkou

Olga Malčevská
Rádio Svoboda (ukrajinská redakce) a Česká asociace ukrajinistů ve spolupráci s Východoevropským klubem uspořádaly promítání dokumentárního filmu Čeští přátelé Kremlu. Dokument, určený původně pro ukrajinské publikum, se snaží rozplést a charakterizovat vazby Miloše Zemana na ruské politické a podnikatelské kruhy a zodpovědět otázku, z jakého důvodu český prezident opakovaně demonstruje výrazně proruské postoje. Přítomna byla autorka dokumentu Olga Malčevská, která po promítání filmu zodpovídala četné otázky z publika.

Dokument je společným projektem ukrajinské redakce Rádia Svoboda/Svobodná Evropa v Praze a ukrajinského televizního kanálu 1+1.

Dokument je možné zhlédnout zde.

Komentované promítání filmu Stíny zapomenutých předků

Stíny zapomentuých předků
28. ledna 2016 Česká asociace ukrajinistů a Východoevropský klub uspořádaly seminář o filmu Sergeje Paradžanova Stíny zapomenutých předků (duchovní souvislosti filmu). Ve svém úvodním slově Teťana Sverdan pohovořila o vzniku filmu, uvedla jeho kulturní a politický význam v 60. - 70. letech 20. století, zabývala se rovněž recepcí tohoto díla v současnosti. Po promítaní představil možné interpretace a duchovní podstatu filmu filmový režisér, docent katedry divadelních a filmových studií na Filozofické Fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Vladimír Suchánek. Podle slov mnohých účastníků semináře, promítaný film byl skutečným objevem fenoménu poetické kinematografie, v němž se národní svébytnost téměř archaická pojí s aktuálními a nepochybně současnými otázkami lidské existence, duše a lásky.

Autorka textu: T. Sverdan


Copyright © Česká asociace ukrajinistů, publikování nebo šíření obsahu webové prezentace http://www.ukrajiniste.cz je bez písemného souhlasu majitele zakázáno. Všechna práva vyhrazena.
16196/676/676a DRP  created by B.P&Co. /98